Vůně svetru
time: 4:33
from SuicideGirls; Music By Arrange "Medicine Man" and "Sore" arrange.bandcamp.com
Když ji ráno probudilo tepání dešťových kapek na parapet okna, řekla si, že dnes tedy na brusle nepůjde. Škoda. No a? Přece si nenechá zkazit den. Brusle měla ráda. Měla hezké nohy a ráda cítila pohledy mužů i žen, když svištěla za pravidelného oddechování po hladkém asfaltu. Tak si aspoň trochu poklidí. Otevřela skříň a náhle její pohled spočinul na svetru. Byl to jediný kus oblečení, ke kterému měla takový vztah. Byl od Roberta. Robert byl lékař a ten svetr jí přivezl ze služební cesty z Londýna. Milovala se s ním tehdy jen jednou a právě v tom svetru a proto ho nikam nenosí. Je tak si uchová co nejdéle jeho vůni. Nikdo nemůže za to, že Robert se už nikdy nevrátí. Život jde dál a jistě na ni čeká někde jiný muž. Bytem voní čerstvá káva a ona si navlékne ten hebký svetr. A vzpomínky se oživují...
text:Růžový svět
pro návrat k aktuální povídce použijte šipku zpět v prohlížeči