Nová sousedka
Tak nashledanou. A děkujuuuuuu... Tak nějak hezky houkla na partu stěhováků, kteří vyšli z jejích dveří a zabočili dolů po schodech z našeho patra, díky čemuž jsem je ztratil z průhledu panoramatického dveřního kukátka. Ještě jsem si stihl všimnout, jak na sebe spiklenecky mrkali. „Viděl s to? Bydlí tam sama. Sakra to je kočka“. Byla to super kočka. Tedy kukátko trochu deformuje obraz, ale jak hýbala těmi boky... to byl pohled. Pak se dveře zaklaply a nová sousedka vplula do svého nového bytu naproti mně. Byt naproti byl dlouho prázdný, protože byty v našem domě jsou spíše luxusní a nájem zde není zrovna levný. Šel jsem si po svém, dodělal nějakou práci a šel si lehnout. Usínám potichu a proto mne překvapilo, když místo ticha na které jsem byl každý večer zvyklý se odněkud z poza zdi začala linout příjemná hudba. Nová sousedka. Ta černovláska, která chodila s těmi taškami, šatyna ramínkách. Já na ni úplně zapomněl. Ložnice jsou v domě situované vedle sebe. Tak nebylo těžké pochopit, že je právě asi metr ode mne. Vzrušilo mne to a v hlavě se rozjel film.
délka: 2:49
autor: ProSTO Vitalya
RichText.
text: Růžový svět
pro návrat k aktuální povídce použijte šipku zpět v prohlížeči