Zážitky léto > výlety a turistika > Hrad Grabštejn
PROVOZNÍ DOBA:
DUBEN, ÚT - PÁ: 10:00 - 15:00*SO, NE, SVÁTKy: 9:00 - 16:00*
KVĚTEN ÚT - NE: 9:00 - 16:00*
ČERVEN - SRPEN ÚT - NE: 9:00 - 17:00*
ZÁŘÍ ÚT - NE: 9:00 - 16:00*
ŘÍJEN ÚT - PÁ: 10:00 - 15:00*SO, NE, SVÁTKy: 9:00 - 16:00*
*Čas začátku poslední prohlídky
CENA:
Dospělý 100 Kč
Dítě zdarma
PŘÍSTUPNOST:
Autem z LB:Ze silnice spojující Liberec a Děčín odbočit na Hrádek nad Nisou. Po cca 7 kilometrech dojedete do obce Grabštejn, kde již hrad uvidíte. Jsou tu k dispozici dvě parkoviště.
Vlakem:Trať Liberec-Hrádek nad Nisou-Zittau, zastávka "Chotyně", odtud cca 1 km po zelené turistické značce.
Autobusem:Trasa Liberec-Hrádek nad Nisou, zastávka "Chotyně, Grabštejn, U mlýna", odtud cca 500 m po žluté, pak zelené turistické značce.
ADRESA:
Grabštejn
GPS: 50.8460086N, 14.8761319E
Hrad Grabštejn
Grabštejn
O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2. polovině 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II., objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. Donínové hrad drželi po tři století.
V 15. století, za husitských válek, byl hrad několikrát se střídavými úspěchy dobýván, jednou však odolal i útoku vojsk Šestiměstí. Ve druhé polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy prodali císařskému radovi a zemskému místokancléři dr. Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten jej během dvaceti let (1566 – 1586) nechal přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní dvůr. Během těchto mohutných úprav, dotýkajících se horního i dolního hradu, byla původní kaple sv. Barbory opatřena vynikající malířskou výzdobou. Díky této výzdobě a také náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. Podle nejnovějších výzkumů je autorem maleb v kapli nejspíše Heinrich Bocksberger, malíř salcburského původu, pokládaný též za autora slavného, tzv. Malého postního plátna v blízkéŽitavě[1]. Kvůli zhoršenému postavení u dvora po nástupu Rudolfa II. a následným finančním těžkostem však byl roku 1586 Mehl nucen zámek opustit.
Zámek od něj získal nejprve Ferdinand Hoffmann z Grünbühelu, po něm rod Černousů, pak Nosticové a Trauttmansdorffové. Během té doby uplynula třicetiletá válka – na jejím začátku roku 1622 vyhořela velká hradní věž, v jejím průběhu hrad obsadila r. 1645 švédská posádka, a po jejím skončení bylo na příkaz císaře roku 1655 strženo původně mohutné hradební opevnění. Roku 1704 prodal Jan Josef z Trauttmannsdorffu zámek hraběti Janu Václavu Gallasovi. Gallasové a po nich Clam-Gallasové provedli na zámku několik přestaveb. Roku 1818 dostal dolní zámek zásluhou Kristiána Kryštofa Clam-Gallase dnešní klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami. Komplex byl majiteli využíván až do jeho konfiskace roku 1945, kdy byli Clam-Gallasové nuceni kraj (v dobytčím vagónu) opustit. Následně byl ještě v nejnutnější míře udržován.
Roku 1953 se však na zámku usídlila Československá lidová armáda. Ta hrad neudržovala a zámek významnou měrou chátral, devastace hradu však vyvrcholila až po odchodu armády z Horního zámku. Záchranné práce začaly roku 1988 a trvaly do roku 2010, během nich byly původně značné škody postupně zahlazovány. Drobnější opravy a rekonstrukce přetrvávají dodnes.
Zdroj: Wikipedie
Zdroj foto:
http://foto.mapy.cz/autor-46143093331-bauerm
http://foto.mapy.cz/autor-46151921880-skrleta
Hrad_Grabštejn.jpg | Hrad_Grabštejn.jpg |
---|---|
Hrad_Grabštejn.jpg |