V Českém Švýcarsku
Vám bude dobře.
Tady se Vám bude líbit
reklama
Křinická soutěska (Kirnitzschklamm)
Grosser Zschirnstein (Velký Zschirnstein)
Pffafenstein (Kněžský kámen)
Neumannův mlýn
Rozhledna Weifberg
Dům Českého Švýcarska
Hora Lilienstein
Amselsee (Kosí jezero)
Vileminina vyhlídka
Muzeum koncentračního tábora. Podzemní továrna z II. světové války Rabštejn Janská
Falkenštejn
Lesní divadlo Mlýny
Rozhledna Studenec
Štola sv. Jana Evangelisty
Rozhledna Janov
Dolský mlýn
Hrad Česká kamenice
Rozhledna Tanečnice
Malá Pravčická brána
Tiské stěny
Rozhledna Dymník
Vyhlídka Belvedér
Pavlínino údolí
Panská skála
Zoo Děčín
Rozhledna Děčínský Sněžník
Větrný mlýn Světlík
Vlčí hora
Rudolfův kámen
Pravčická brána
Soutěsky
Mariina skála
Brtníky
Okruh Jiřetín
Vzrušující výstup "Myšími dírami"
Romantickými skalami a tichými lesy za trpaslíky
Velký doubický okruh
Loupežnický hrad Šaunštejn
Kleiner Winterberg
Jeskyně víl
Brtnické ledopády
Kompletní výpis výletů
v sekci Výlety a Turistika
Letní výlety
v Českosaském Švýcarsku
Poznávejte s námi pohádkové skály, voňavé lesy, kochejte se ze skalních výhledů. Vezměte s sebou kolo, koloběžku a nebo jen dobré boty.
Doubice
Nenápadný čedičový vrch poblíš obce Doubice. Je zajímavý svou minulostí a je z něj nádherný výhled po okolí.
Jiřetín pod Jedlovou
Dominantou Jiřetína pod Jedlovou jest Křížová hora, na které najdeme křížovou cestu.
Gohrisch
Velice členitý zalesněný pískovcový vrch charakteru stolové hory nad levým břehem Labe (392 m n. m.), na jihozápadě oddělena sedlem od sousedního Papststeinu. V nejjižnější části několik jeskyní – Lichterhöhle (Jeskyně světel ?), Hampelhöhle (Hamplova jeskyně) a Eishöhle (Ledová jeskyně) – ve vrstvě měkkých jílovitých pískovců ve výši zhruba 350 - 360 m n. m. Vrcholová plošina fakticky bez výhledů, částečné výhledy od jeskyní (na sousední Papststein) a z úbočí hory při okraji lesa. Na jižním úbočí malá daňčí obora s možností pozorování zvířat.
Gohrisch
Zalesněný pískovcový hřeben (378 m n. m.) v jižní části Saského Švýcarska, nad soutokem potoků Krippenbach a Liethenbach. Úzký hřebínek zhruba západovýchodního směru, z východního konce pěkný výhled zejména do údolí Labe a na skály na protějším břehu (Falkenstein, Schrammsteine…), ale i na ves Krippen v údolí pod kopcem a na některé okolní stolové hory. Na západním konci oddělen sedlem od členitého hřebene Lesensteinu.
Hohnstein
Vysoká pískovcová skála, tyčící se více jak sto metrů nad pravou stranou údolí říčky Polenz (291 m n. m.), se stopami skalního hrádku. Dnes přístup buď z přilehlé plošiny od západu po kamenném Ďáblově mostě (Teufelsbrücke) nebo z údolí soustavou kovových žebříků skrze skalní rozsedlinu zvanou Wolfsschlucht (Vlčí soutěska); rozsedlina byla určitě využívána jako přístupová cesta i v dobách hradu, jak dokazují dochované záseky starého schodiště, zda existoval přístup na hrad i z přilehlé plošiny (tedy zda měl dnešní Ďáblův most nějakého středověkého předchůdce) se názory rozcházejí. Na plošině asi 100 m před vlastním hrádkem je však dodnes v délce 25 m dochován výrazný val a příkop, nasvědčující spíše tomu, že i tento přístup byl využíván již ve středověku (mohlo jít ale také jen o opevnění místa kritického pro bezpečnost hrádku). Na vrcholové plošině do skály vytesané podvalí stavby (cca 6 x 7 m) s přístupovými schůdky. Ze skály výhled do údolí Polenz a na protější městečko a hrad Hohnstein.
Hohnstein
Zříceniny hrádku na rozšířeném konci úzkého skalnatého žulového ostrohu, vybíhajícího od Gossdorfu k jihovýchodu, nad styk Schwarzbachtalu a Sebnitztalu (260 m n. m.), zvané též Gossdorfer Raubschloss (Gosdorferský loupežný zámek). Zříceniny hrádku, skládající se pravděpodobně z obdélné stavby a kruhové věže, romanticky upraveny (v části zdiva vestavěn kamenný altán, též „věž″ je minimálně značně přestavěna). Severozápadně od hrádku je ostroh přehrazen čtyřmi dosud více či méně znatelnými šíjovými příkopy. Na hrádek přístup buď po schodech z údolí Schwarzbachtal nebo po hřebenu od Gossdorfu. Hradní ostroh porostlý přírodě blízkými lesními porosty; chráněn jako přírodní památka, součást evropsky významné lokality Lachsbach- und Sebnitztal.
Bad Schandau - Sasko
Výrazná pískovcová plošina zhruba trojúhelníkovitého tvaru, na jihozápadě spojená s hřebenem Schramstteine, na jihovýchodě pak s Kleiner Winterbergem. Zejména severozápadní a jižní strana rozeklána do řady samostatných hřebenů, oddělených roklemi, z nichž mnohé mají svoje vlastní jména. Vrcholová plošina převážně porostlá lesem (borovice, bříza, smrk). Pravděpodobně nejvyšším místem plošiny je vyhlídková skála Carolafelsen (453 m n.m.). Někdy jsou pod označení Affenstein zahrnovány i skály kolem vrcholu Kleiner Winterberg.
Mohutný skalní suk (455 m n. m.) na pomezí skalních skupin Affenstein a Kleiner Winterberg s nepatrnými zbytky hradu. Též Vorderes Raubschloss (Přední loupežnický zámek). Archeologické nálezy dokládají existenci hradu, který patřil k Českému království, již v pol. 13. stol. Původně byl pravděpodobně součástí obranného a signálního systému Čech, později se však stal sídlem lapků. 1451 připadl k Sasku, o pět let později je již zmiňován jako pustý.
Sebnitz - Sasko
Výrazný pískovcový rozeklanný skalní útvar v Zadním Saském Švýcarsku (součást národního parku Saské Švýcarsko), nad pravým břehem Saupsdorferbachu. Jižní stěny spadající do údolí svislé – četné horolezecké terény. Při úpatí několik výrazných převisů.
Waschleithe
Zoo park o rozloze 5,4 Ha. Je zde k vidění více než 250 zvířat ze 40 druhů. Kromě jelenů, vyder a jelenů i mnoho starých plemen domácích zvířat v Waschleithe mají svůj domov.
Bad Schandau
Jde o největší jeskyni Českosaského Švýcarska (11 m vysoká, 17 m široká a 24 m dlouhá), někdy je označována též jako skalní brána. Zatímco na severní straně je v úrovni terénu, její jižní konec je vysoko ve skalním útesu a tvoří vyhlídkovou terasu. Jméno nepřipomíná hrad (i když podle jedné z pověstí si tu ukradený dobytek schovávali i loupežníci sídlící na hradě), ale k době třicetileté války, kdy zde ukrývali dobytek (a často i sebe) obyvatelé Lichtenhainu. Jeskyně byla v době romantismu inspirací pro mnoho umělců.
Sebnitz
Skalní plošina (437 m n. m.) jižně od Hinterhermsdorfu. Zatímco od severovýchodu přístupná takřka po rovině, k jihu spadá strmými vysokými pískovcovými skalami. Plošina zpřístupněna roku 1836 revírníkem Voigtem. Jméno připomíná saského krále Fridricha Augusta II., který si místo oblíbil.
Křinická soutěska (Kirnitzschklamm)
k.ú. Doubice, Jetřichovice u Děčína, Vysoká Lípa, Hinterhermsdorf
Úzká a divoká soutěska říčky Křinice v pískovcových skalách mezi Niedermühle a bývalými Zadními Jetřichovicemi, dlouhá cca 6 km, tvoří od roku 1451 zemskou hranici Čech a Saska. Soutěska přístupná pouze po saské straně, a to ještě velmi obtížně (stezka, vybudovaná roku 1813, vede místy vysoko ve skalách nad říčkou). Česká strana součástí I. zóny národního parku, saská již od roku 1961 přírodní rezervací. Ve střední části soutěsky přehradní nádrž Obere Schleuse (Horní splav), nad jeho hrází vyhlídková skála Hermannseck.
Grosser Zschirnstein (Velký Zschirnstein)
Reinhardtsdorf-Schöna
Zalesněná pískovcová hora mezi údolím Krippenbachu a Labem (562 m n. m.) je nejvyšším vrcholem celé oblasti Saského Švýcarska; okolní krajinu převyšuje až o 160 m. Vrch s převážně břízami porostlou náhorní plošinou protaženou ve směru sever – jih má téměř charakter stolové hory, pouze na severovýchodě není ohraničen skalními stěnami.
◄
1/3
►
