top of page

Hudební pouta v Telči

Dobrý den, milí čtenáři, opět jsem se vrátil ze svého nejoblíbenějšího festivalu Prázdniny v Telči. Tentokrát se konaly už po jednačtyřicáté. Nevím, v kolika dílech Postřehů to stihnu, vyprávět Vám o této výjimečné akci. Zajímavostí je, že tenhle festival je ještě o rok starší než já sám.

První koncert jsem navštívil 2. srpna. Když jsme druhého srpna přijeli na Prázdniny v Telči, hned jsme potkali známé tváře. Na Kocouří scéně zrovna měl své vystoupení hráč na ukulele a můj kamarád, kterého jsem poznal díky Petrově cihelně, Vlasta Procházka. Máme spolu rozpracovanou písničku, ale i když jsme se tam potkávali několik dní, tak se nám to nepovedlo dokončit. Má to být jako hymna Petrovy cihelny. Ono to chce svůj čas.

Kapelu Jen tak tak znám už dlouho díky tomu, že jsem jezdil na festival Folková růže do Jindřichova Hradce, který oni organizovali. Lenka Martinů a Katka Maříková jsou výborné zpěvačky. Jejich vystoupení jsem, ale jako vždycky, neviděl celé. Protože jsem spěchal, abych měl dobré místo na hlavním koncertě, kde vystupoval Spirituál kvartet. A na který se přijeli podívat (a to je velká vzácnost) jako diváci, zakladatelé Spirituál kvintetu Jiří Tichota a Zdeňka Tichotová. Chvíli jsem si myslel, že je pozve Spirituál kvartet na pódium, a že si s nimi Jiří a Zdeňka dají nějakou píseň, ale to bych chtěl asi moc. Byli tam zkrátka jako diváci a tak to i zůstalo.

První noc jsem si užil i telčské jamování v ulicích, které už patří k Telči neodmyslitelně, takže jsem šel spát až někdy v brzkých ranních hodinách. A samozřejmě se mi líbil i koncert kapely Javory beat Hany a Petra Ulrychových. I když třeba se přiznám, milí čtenáři, že mám radši Javory s cimbálem. Obdivuji Hanin hlas, zejména v písničce Půlnoční lidi nebo tak nějak se to jmenuje. A přeju Haně a Petrovi Ulrychovým hodně zdraví.

Další den, to bylo 3. srpna. To byla Bárka a Hradišťan. Všechny koncerty, na kterých jsem byl v Telči, se obzvlášť povedly, ale jeden z nejlepších koncertů byl právě tenhle.  Kdo jste ještě neslyšel o duu Bárka, tak si ho dovolím krátce představit. I když já jsem už o něm na těchto stránkách několikrát psal, ale oni se mi zdají každým rokem lepší a lepší. Violoncellista Pavel Barnáš a harfenistka Ivana Pokorná hrajou hodně filmové melodie, ale třeba i písně. Jinak Ivana působí v orchestru Národního divadla a Pavel Barnáš je členem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. A také organizuje festival Okolo Třeboně, ale to diváci vědí. Nejvíc hrají filmové melodie, ale nebrání se v podstatě jakémukoliv žánru. Oni v Telči hráli několik koncertů a nikdy je diváci nechtěli pustit z pódia. Začínali vždycky písní nebo Vltavou od Bedřich Smetany přes různé rockové melodie. No prostě mají velice široký repertoár.

Několikrát během tohoto výjimečného koncertu došlo k tomu, že je během hraní diváci odměnili standing ovation. Na pódiu se Bárka a Hradišťan předháněli, čímž i sebe sama překvapili. Byl to fakt jeden z nej večerů. Všem Vám ho doporučuju. Ostatně, můžete si to najít na YouTube. Hradišťan měl několik nových písní, které se myslím, že se stanou oblíbenými tak, jako je třeba Voda má. Jo a zazněla tam i nová zpracování, kdy Jiří Pavlica zhudebnil básně od Jana Skácela. A ty bývají vždycky populární. Jiřímu Pavlicovi bude letos 70 let.

Když skončil další den na zámku, přesunul jsem se na Panský dvůr, kde probíhala tzv. Nocturna a pak se tam scházejí muzikanti. I po tomhle koncertě probíhal hudební večírek, ke kterému se přidali muzikanti z právě končící kapely Rajtaraj, kteří si pak zahráli i s jinými muzikanty, jak už  to v Telči bývá. Rajtaraj hrajou takovou jakoby židovskou muziku. Ani bych nečekal, že mě to tak zaujme. Taky doporučuju.  


4. srpna se Kocouří scéna konala na Panském dvoře, tam kde se normálně konají takzvaná Nocturna. Pražská skupina Jauvajs si dokonce přivezla jako hosta taneční skupinu Coiscéim. Kromě výborně hrající kapely Jauvajs byla zde možnost pozorovat i tanečníky taneční skupiny Coiscéim a člověk nevěděl, kam koukat dřív, jestli na tanečnice a tanečníky, nebo na hudebníky. Tohle hudební spojení jezdí do Telče pravidelně a přesto bych řekl, že se nikdy neokouká. Hudebníci z kapely Jauvajs si náramně užívají zdejší atmosféru a zúčastňují se kdejakých jam sessionů. A jinak tomu nebylo ani toto léto. Na večerní koncert oslavy 45. výročí kapely Nezmaři bylo dlouho vyprodáno. Jako hosté Nezmarů se tam objevil Pavel Žalman Lohonka spolu s Pavlínou Jíšovou a na to se hodně diváků těšilo. Oni totiž spolu v 80. letech působili. S Pavlem Žalmanem Lohonkou vystoupil jeho původní Spolu - Pavlína Jíšová a Tonda Hlaváč, kteří si říkali Pra-spol a už spolu dlouho nevystupovali a tak vidět tohle uskupení, byla velká vzácnost. Během tohoto koncertu zaznělo několik písní z 80. let, jako například Všechny cesty začínají k ránu, Přijela jsem v cadillacu a mnohé další. Hodně se mi líbilo, když Pavlína s Šárkou Benetkovou zazpívaly společně duet Dávno se známe, který zpívaly jenom dva ženské hlasy bez doprovodu a to bylo hodně působivé. Jsem opravdu rád, že jsem ji slyšel po letech. Píšu o ní i ve své knížce. Fakt se mi tahle píseň moc líbí. A nebo když zazpívali píseň od Luboše Hrdličky, Když zpívali. Na pár písniček je pak ještě doprovodil hráč na saxofon. Po hlavním koncertě se mi ještě nechtělo spát a tak jsem na Prázdninách v Telči navštívil i Nocturno. 25. narozeniny v rámci Nocturna slavila budějovická kapela Bonsai č.3, tuhle kapelu znám už taky dlouho a právě jim v letošním roce vyšlo nové album, které se jmenuje Hořká letní noc. Mně se moc líbí a všem posluchačům ho vřele doporučuji. Je vidět, že na koncertě jim moc záleželo, protože přijeli v rozšířené sestavě. Jejich písně jsou pěkné, mají chytlavé refrény a mně se moc líbí písnička Kdo neběhá není správný Čech, kterou zpívá jejich zpěvačka působí v Armádě ČR. Jako kmotra jejich CDčka si pozvali pořadatele tohoto festivalu, Milana Koláře, zvaného Medvěd. Jejich album se křtilo pro Bonsai typickým nápojem, kterým je Napoleon, jedna jejich písnička se totiž jmenuje Na skleničku s Napoleonem. CDčko jsem si po koncertě koupil a moc se mi líbí. Diváci kapelu Bonsai nechtěli pustit z pódia, dlouho tleskali a probíhal i takzvaný standing ovation, což platilo vlastně i o hlavním koncertě. To jsem zapomněl napsat, takže se omlouvám Pavlíně a všem od Nezmarů a doplňuji to teď. Další den tak skončil a já jsem byl zase plný zážitků.


Srpen 2023

5 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Petrova Cihelna 2024

Dnešní Postřehy bych rád věnoval blížícímu se festivalu Petrova Cihelna, který proběhne v sobotu 2. března. Pokud přispějete na Doniu, tak získáte třeba šálu, která se vám bude hodit třeba na blížícím

Comments


bottom of page