V sobotu 10. června jsme navštívili 1. ročník ALKAFESTU, který pořádala ALKA v Příbrami. Prvním účinkujícím byl příbramský orchestr Ladies & Gentlemen. Ti mě zaujali, jak dobře hráli, jaký měli saxofony. Akorát, že ani jednu skladbu neměli českou, pokud se nepletu. Já, jelikož mám rád češtinu a neumím moc anglicky, abych si mohl překládat texty, tak to mi trochu vadilo.
Druhé vystoupení, Jiřího Smrže, se neslo ve vážnějším duchu. Zpíval svoje písničky, které se týkaly i Ukrajiny. Z jeho písní na mě působil smutek, měl díky tomu asi nejslabší ohlas u diváků.
Největší příval emocí ve mně vyvolalo vystoupení ALKA sboru a Nadi Válové. Byl jsem tak nadšen výkonem sboru, že jsem neodolal a koupil jsem si její CD. Její vystoupení s její kapelou se mi moc líbilo.
Co se týká Cirkusu Paciento, ne všechny jejich scénky a vystoupení jsem pochopil. Spíše jsem sledoval přípravy ALKA sboru a Nadi Válové.
Bára Hrzánová mohla svoje vystoupení mít klidně delší. I když já bych těžko stíhal, protože jsem večer spěchal k nám na vystoupení Tomáše Kluse, který byl u nás na Vysokém Chlumci. Já jsem z toho ALKAFESTU přejížděl přímo na koncert Tomáše Kluse.
Na akci ALKY jsem potkal hodně známých, kteří chodí i do Stébla, využívají obě služby. Byl jsem rád, že jsem se zde potkal s některými lidmi, se kterými jsem se znal doposud jen po hlase. Přeji ALKAFESTU hodně dalších ročníků.
Jak už jsem napsal, tak 10. června jsem se přemístil na koncert Tomáše Kluse, který byl super. Zahrál všechny svoje největší hity. Třeba Marie, Napojen a další. Mně se hrozně líbilo, když na pódiu improvizoval, což on umí opravdu mistrně. Vymyslí si třeba rýmy a zpívá to hned na pódiu. Na koncert ve Vysokém Chlumci se sjeli lidi z celého okolí. K nám přišla paní a řekla: „Vy jezdíte do Telče na Prázdniny v Telči.“ A my jsme řekli, že ano. Ta paní byla přímo z Telče.
Když jsem Tomášovi předával svoji knihu, ptal jsem se, jak se jmenuje muzikál, ve kterém hraje. A on mi odpověděl, že Branický zázrak. A nabídl mi, jestli chci lístky, že to zařídí. Díky tomu jedu 26. června do Prahy na tento muzikál. Děkuji a moc se na tuto událost těším.
V pátek 16. června jsme měli ve Stéble v Boroticích Zahradní slavnost. Zahájili jsme ji ve 14.30 h divadelním představením pohádky O Zlatovlásce. Snad se to divákům líbilo. Tleskali nám hodně. Já jsem hrál roli krále, kterou v televizní pohádce hrál Ladislav Pešek.
Zahradní slavnost ve Stéble byla moc fajn a myslím, že se, stejně jako ALKAFEST, moc povedla. Rád bych poděkoval všem účinkujícím za skvělé hudební výkony, na které budu dlouho vzpomínat. Vystoupili zde příbramský Petr Vašina a Míša Mádlová, kteří hráli svůj autorský repertoár. Pak se k nim na 4 písně přidali Petra Zajíčková a Martin Zajíček. Tím pádem bylo o hudební program i o sborové zpívání postaráno. Ještě než začali zpívat umělci, které jsem pozval já, zpívali jsme několik písní my. Pod vedením Blanky Šlachtové, která k nám jezdí zpívat každý týden ve středu do Stébla.
Pak nám přijela zahrát písničkářka Eva Blondýna Suková, která svoje písničky prokládala i svými básněmi. Dvě kapely jsme tam měli. Příbramskou Bylo nás šest s kapelnicí Irenou Kulovanou, která hraje irské písně v podbrdském duchu. Irena ve Stéble hraje se svojí kapelou pravidelně. Po Bylo nás
šest zahrála kapela ISARA z Mladé Boleslavi a jako poslední vystoupila Jana Rychterová, moderátorka a písničkářka.
Všechny kapely a písničkáři podali naprosto skvělé výkony. Všem jim moc děkuju, že přijali moje pozvání. A ještě bych rád poděkoval zvukaři Michalu Bechyněmu a svatému Petrovi, jak se říká, že nepršelo.
V neděli 18. června jsem byl s kamarádem Dušanem Bitalou na 14. ročníku Isarafestu, který je věnován podpoře výzkumu proti Alzheimerově chorobě. Rád na tuhle akci jezdím, je tam vždy bezva atmosféra a chuť pomáhat dobré věci. První kapela, která zde vystoupila a otevřela zdejší odpoledne, byla kapela ve které účinkoval i moderátor tohoto festivalu, která se jmenuje Poslední šance Míry Ošance a ano, je to Míra Ošanec, který pomáhá moderovat i náš festival, Petrovu cihelnu. Ještě předtím, než jsme se vydali do Mladé Boleslavi na Isarafest, tak jsem se setkal s mojí nevidomou kamarádkou Petrou, se kterou se znám díky Petrově cihelně. Původně jsem myslel, že pojede s námi na Isarafest, ale jak se ukázalo, měla ten den jiné koncertní plány. Byl jsem rád, že jsem Petru zase po čase viděl. Ale zpátky k Isarafestu, líbil se mi celý Isarafest, ale nejvíce bych vypíchnul tři účinkující, samozřejmě pořádající Isaru, jejíž album Na vlně patří k mým nejoblíbenějším, jsou vždycky skvělí. Líbí se mi třeba písničky Na Svatého Martina, nebo z těch starších Níl na lá. Vynikající taky byla vystoupení Loes & Accustic Engineers, Šouflšou, jejichž humorné texty mě moc bavily. O pár dní později jsem si potom poslechl jejich koncert ze studia rádia Proglas, který je k nalezení na adrese hudebních rozhovorů na rádiu Proglas. Skvělé bylo samozřejmě i závěrečné vystoupení kapely Epydemye, která opět roztančila všechny diváky, včetně zpěvačky Isary, Kristýny Šelemberkové. Rád bych ještě poděkoval Dušanovi Bitalovi a jeho přítelkyni Leoně za to, že mě vzali sebou na tento skvělý fest.
Červen 2023