Chtěl bych se vrátit k festivalu, který probíhal v sobotu 8. července v Třebsíně, v okrese Praha západ Tohle místo je unikátní. Konají se tam dva festivaly za sebou. Jeden je Třebsínské zvonění, ale tam jsem nebyl. Já jsem se zúčastnil festivalu Třebsínská zvonička.
Program zahájila kapela Modrotisk z Jablonce nad Nisou, která hrála moc pěkně česky zpívaný bluegrass. Jejich vystoupení se mi moc líbilo. Hráli opravdu se zvláštním nasazením a za mohutného potlesku diváků.
Musím říct, že z letošních letních festivalů, kterých jsem se zatím zúčastnil, bylo tady asi nejvíc lidí.
Jako druhá vystoupila na tomhle festivalu kapela, která hrála písničky trochu ve swingovém duchu. Jmenovala se Nové struny. Budu se opakovat. Jejich vystoupení se mi taktéž moc líbilo. Hráli třeba i staré trampské písničky, které kdysi hrávalo trampské duo Červánek, Hledám děvče na neděli, ale i jiné. Jejich kapelník, Kuba Jiroušek, má každé úterý v sedm hodin večer na Country rádiu pořad Trampské tamtamy. A i tam o Třebsínské zvoničce hodně mluvili. Mimochodem, tenhle pořad doporučuju. On vydává nebo teď natáčel s tou kapelou CD, které se jmenuje Trampská archeologie, kde budou písničky, které údajně ještě nikdy nebyly natočeny. Ale to už bych se moc rozepsal a to už by nám nezbyl čas na ostatní kapely.
Pak přišla na řadu kapela Grošáci. Abych se přiznal, styl muziky, kterou oni hrají, mi moc nevyhovuje. Něco mezi moderní country a rockem. Ale bylo vidět, že i tahle kapela si mezi diváky Třebsínské zvoničky našla své posluchače. I oni, stejně jako každá kapela, která na Třebsínské zvoničce hrála, přidávali písničky.
Jako čtvrtá vystoupila moje oblíbená kapela manželů Brožových, Devítka. Letos jsem je viděl už potřetí. Prvně v Dolních Hbitech při minirecitálku při Dni kostelů, kam si je pozvali už podruhé. Potom na Příbramském Kahanu a teď tady potřetí. Když jsem je viděl na těch dvou předchozích akcích v letošním roce 2023, tak jsem si říkal, že je škoda, že s nimi už nezpívá jejich druhá zpěvačka Madla Klupková. Tady jsem se přesvědčil, že s nimi někde je. Někdy s nimi jede zpívat a někdy ne. Protože tady byli v plné sestavě.
Kapela je teď plná Honzů. A také jsou tam dvě manželské dvojice. To ale, ti, co znají Devítku, už vědí. Takže tam teď hraje nový hráč na elektrickou kytaru Honza Brabec. Na baskytaru vynikající Honza Klupka. Zpívá a na akordeon hraje soulové písničky Markéta Madla Klupková. Zazněly jejich písničky, jako třeba ta, kterou pro Madlu napsal právě Honza, která je moc hezká a jmenuje se Třetí zvonění. Moc se mi líbila i písnička o třech křížích na Golgotě.
Jako další kapela vystupovala kapela Michal Tučný revival band. Ta si také získala hodně přízně diváků a oproti ostatním kapelám bylo jejich vystoupení delší. Diváci zpívali a nechtěli pustit Rosťu Fišera z pódia. Jejich vystoupení mělo super atmosféru, i já jsem si zazpíval během tohoto vystoupení. Zazněly skoro všechny nejznámější písničky Michala Tučného. Můžu říct, že muzikantsky to bylo výborně zahrané a bylo vidět, že jak muzikanti, tak diváci, mají jeho písničky rádi.
Pak přišla další dlouholetá kapela se známým názvem K.T.O. Jejich vystoupení bylo taktéž skvělé. Zejména bych zde vychválil hráče na foukací harmoniku Jeana Valajanise. To, co předváděl na foukací harmoniku, to se jen tak nevidí. Jinak samozřejmě na pódiu nechyběli dva původní členové K.T.O. Franta Hacker, který je emeritní (to znamená bývalý) šerif osady Ztracenka a také Petr Třebický. Zpívali třeba známou písničku o Martě a o huse. S kapelou si zazpíval a zahrál také syn Petra Třebického, který uváděl celý festival.
Po vystoupení kapely K.T.O. přišla na řadu bluegrassová kapela. Jak já důvěrně říkám a jejich fanouškové taky, Copáci z Plzně. Zahráli moc hezky Pár minut, kterou si s nimi, jako tradičně, zpívali diváci, Tennessee waltz i nové písně ze svého maxisinglu, na kterém je pět písní nových. Jsou moc pěkné, ale podle mého názoru by jich mohlo být víc. Vystoupení Copáků bylo plné virtuozní hry na hudební nástroje, tak jako pokaždé a moc jsem si je užil. Míša Leicht pozval diváky na oslavy 45. narozenin kapely, které budou probíhat 20. listopadu v pražské Lucerně.
Jako předposlední vystoupila kapela Marien z Pardubic. Na jejich vystoupení jsem se moc těšil. S nimi jsem si zpíval skoro všechny jejich písničky. Tuhle kapelu mám moc rád. Viděl jsem je letos prvně a tak jsem si jejich vystoupení obzvlášť užil. Víťa Troníček měl obavy, že se jejich hudba na festival nehodí. Myslím, že my diváci jsme mu při závěrečné písničce Zrcadla dokázali, že to nebyla pravda.
Na závěr tam byli Zelenáči. Každopádně, já už jsem tam na tuto kapelu nebyl. Protože to, co zaznělo, mi přišlo už jako nejlepší z festivalu a tak jsme odjeli před poslední kapelou.
Za nás, za diváky chci poděkovat všem organizátorům, kteří si s Třebsínskou zvoničkou dali práci a všem sponzorům. Těším se na další ročník tohoto festivalu.
V sobotu 15. července se konal další ročník Folkování v Podhradí. Na ten den hlásili předpovědi velké teplo a to se také vyplnilo.
Jako první vystoupila písničkářka hrající na harmoniku Saša Niklíčková, která zahrála svoje velice vtipné písničky. Jako například tu o tetování Dej si, holka, majzla na tetování. Dále se všem líbila třeba píseň Aj, ta krajta, kde se velice pěkně střídá rychlé a pomalé tempo a to mě velice baví. Dvě písně ze svého repertoáru si přišel zazpívat i Láďa Niklíček, který si říká Koťátko. Jeho tvorba mě také moc bavila.
Pak už přišla na řadu energická hudba kapely Spolektiv z Českých Budějovic. Jejich hudba je velice originální a skládá ji Jarda Hnízdil. Byli skvělí. Zahráli, jak úplně nové písně, tak písně z cédéčka Vyřiďte doma, které je jejich nejnovější. Ale i z ostatních. Jejich hudba sváděla k tanci. Jako pokaždé, jejich hudba se mi moc líbila. A také všem divákům, kteří tam zrovna byli.
Ono totiž musíme říct, že v takovém horku, jaké v tu sobotu bylo, obdivuji všechny účinkující, jaký podali výkon. K představení Spolektivu. Tentokrát nebyli v sestavě jako na jiných koncertech. Nebyly tam klasické bicí, ale místo toho jenom perkuse, na které bubnuje skvělá zpěvačka této kapely Renata Melda Švecová. Moc se mi líbil saxofonista.
Po nich přišla na řadu vokální kapela z Prahy Pětník. Jak kapela Pětník, tak Spolektiv a koneckonců i Saša Niklíčková, si přivezli na festival několik svých fanoušků. Což je vždycky dobré.
Vokální kapela Pětník byla na Folkování už podruhé. V jejich úpravě se mi nejvíc líbila píseň Písek, kterou můžete znát od Nezmarů, kterou složil jejich zakládající člen Luboš Hrdlička anebo píseň Kočky od kapely Nerez.
Pak přišla na řadu kapela z Jablonce nad Nisou, která se dřív jmenovala Berušky a teď si říká Ladybirds. Kapelu tvoří dvě sestry Vítovy: Alena Schernstein Vítová a Zuzana Šírová. Na basu hraje Anička Olejníková. Protože teď jezdí koncerty k jejich 25. výročí, měli s sebou jako hosta navíc i bubeníka. Ladybirds roztancovali diváky.
Během celé akce prodávali svoje výrobky neziskové organizace Stéblo a Alka a také chráněné bydlení Nela ze Sedlčan, Křídla ze Sedlčan. Děkuji všem, kteří se na této akci podíleli.
Děkuji sponzorům Karavany Sedlčany a SUBARU Sedlčany. A ještě bych rád poděkoval moderátorovi Martinovi Zajíčkovi a zvukaři Michalovi Bechyněmu.
Dále Vám budu povídat o pátém ročníku festivalu Folkový Pluháč, který se konal v sobotu 22. července. Jako první probíhala na místním zámku písničkářká scéna. Jako první vystoupil na tomto překrásném nádvoří Luboš Stráník z Českého Jiřetína, který dřív hrál s kapelou Stráníci, kde působil se svojí bývalou manželkou Veronikou. Hrál písničky, které zpíval ještě za dob kapely Stráníci a hned jak přišel, řekl divákům o mojí knížce, Vozík plný folku, což mě potěšilo, a věnoval mi CDčko, které natočil se svojí kapelou Triola, čímž mi udělal radost znovu. Další účinkující byl mladý písničkář Gregor Beňadik, který přijel z Českého Krumlova. Tohodle písničkáře jsem viděl prvně a moc se mi líbily jeho texty, které několikrát během vystoupení věnoval svojí mámě. Bylo vidět, že ji má hodně rád. Jeho tvorba mě taky moc bavila. Ostatně to samé se dá říci o všech účinkujících Folkového Pluháče. Láďa Langer je písničkář, po celou dobu jeho vystoupení jsem se nemohl zbavit pocitu, že už jsem ho někde viděl, ale nevěděl jsem kde. Možná to bylo ještě kdysi v Jindřichově Hradci na festivalu Folková Růže, na který Folkový Pluháč navazuje. Láďa Langer během svého vystoupení zařadil i písniček od Boba Dylana. Když toho Láďu Langera uváděli na pódium, tak říkali, že to bude něco mezi folkem a blues, líp bych to nedefinoval. Mně se od něj třeba líbila písnička Divnolidi.
Potom jsme se přesunuli na scénu, kde vystupovaly kapely. Jako první kapela dne vystupovala pořádající kapela Jentaktak, kterou vede Pavel Jarčevský a kde skvěle zpívá jejich zpěvačka Lenka Martinů. Na flétnu tam hraje Katka Maříková a na bicí Karel Metelec. Jejich vystoupení jsem si opravdu užil, zazpíval jsem si jejich písničky z CDčka Obrysy lásek a také Přejem vám život. Pak přišla na řadu lokální kapela Pětník z Prahy, která zpívá písníčky bez nástrojů. Ostatně o ní jsem psal už ve své reportáži, která se týkala festivalu, který jsem pomáhal organizovat, Folkování v podhradí, u nás ve Vysokém Chlumci, oni tam totiž také vystupovali. Projev této lokální kapely se mi moc líbí. Třeba jejich písnička Konvička od Jardy Matějů, nebo i jejich písně od Zuzany Navarové. Jenom škoda, že už tu nemají v repertoáru písničku, kterou si také od nich pamatuju, o tom, jak se zpívá Pan starosta gratuloval, bučely krávy, která už si nepamatuju, jak se jmenuje, ale oni ji taky zpívali. Pak se mi líbí jejich závěrečná písnička, která se jmenuje Notak jdem, při které odcházejí z pódia. Možná by mohli mít víc svých písní a přeju jim aby se jim dobře dařilo. Jako další vystoupila kapela Choroši. Jejich vystoupení bylo skvělé, rád jsem je zase po delším čase viděl, mají skvělé sezpívané hlasy, neotřelá trampská témata a humorné texty. Bohužel ještě nemají album, ale těším se, až ho vydají. Přeji jim, ať se jim to brzy podaří. Pak přišla na řadu kapela Bonsai č.3, taky skvěle sezpívaná kapela, která prostě má drive a šťávu. Právě teď dokončují nové CD, na které se moc těším. Zde se musím zastavit ještě u jednoho mimořádného okamžiku, Vašek Koblenc, pozval k mikrofonu zpěváka kapely Bílá nemoc, která zde vystupovala jako poslední a zavzpomínali si na bývalé členy kapely Bonsai a Bílá nemoc, jako je František Stralczynský a Tomáš Poláček. Na Folkovém Pluháči se mi moc líbilo, rád bych také poděkoval, že mi tam umožnili prodávat moji knihu Vozík plný folku. Přeji všem, kdo si knížku koupili, aby se jim líbila. Festivalu přeju, aby si tam příští rok našli cestu tak spokojení diváci, jako letos.
Červenec 2023