V úterý 4. října jsem navštívil v kulturním domě Josefa Suka v Sedlčanech koncert Honzy Vančury a kapely Plavci, který se jmenoval Vyplouváme. Plavci tentokrát vystoupili ve tříčlenné sestavě. V sestavě kapely Plavci se v Sedlčanech objevil Honza Vančura. Dále s Honzou Vančurou hrál nevidomý harmonikář Mário Biháry a kytarista David Fiedler. Během koncertu hráli hlavně hity od původní kapely Plavci, jako třeba Pole s bavlnou nebo Zvedněte kotvy. Ale během koncertu Honza Vančura Mária několikrát vyzval, aby zahrál něco ze svých skladeb. Ten, kdo to neví, tak Mário Biháry se proslavil ve spolupráci s předčasně zesnulou zpěvačkou a dodnes populární Zuzanou Navarovou. Honza Vančura na koncertě Mária vyzval, aby zahrál něco svého a on řekl, že zahraje Čardáš, ale pro tento den ho pojmenuje Sedlčanský Čardáš. Překvapením také bylo, když si Honza Vančura vybral jednu písničku, původně od jazzové zpěvačky Vlasty Průchové, Docela všední obyčejný den. Mě koncert moc bavil a také se tam vzpomínalo na dva známe zpěváky kapely Plavci Tondu Hájka a Milana Dufka, na které se zavzpomínalo, protože dřív v této kapele zpívali. Kapela Plavci se před komunistickým zákazem jmenovala Rangers, ale to ti, kteří sledujou jejich tvorbu, vědí. Protože ten název Rangers se nelíbil komunistické moci a tak je přejmenovali na Plavce.
Ve středu 5. října se konal takzvaný minikoncert Petrovy Cihelny. Tentokrát ke mě domů přijel kapelník kapely Spolektiv, Jarda Hnízdil. Byl to pro mě velký zážitek, Jarda mi s obrovským nasazením zahrál písně, které jsem ve velké většině slyšel úplně poprvé. Ale absolutně si mě získaly. Jak znám kapelu Spolektiv velmi dlouho, tak mi udělalo velkou radost, když se přihlásil na Minikoncert Petrovy Cihelny. Hodně jsme také mluvili o takzvaných Večerech, které kapela pořádá ve svých domovských Českých Budějovicích. Jarda mi přijel ukázat svoji písničkářskou tvář a i ta mě moc bavila. Jarda hrál podle mě skvěle, chvíli hrál, potom jsme povídali a pak jsme se nemohli rozloučit, byla to strašně moc milá návštěva. Jarda hrál jednu lepší písničku než druhou a přijel mě navštívit i se svou ženou, která byla také moc příjemná. Je to úplně jiný pocit, než když jdete někam do sálu na koncert a nebo když vám přijede muzikant zahrát až k vám domů. Jarda podal u mě doma naprosto stoprocentní výkon, jsem opravdu nadšený a děkuji mu za nádherný kulturní zážitek a přeji mu, ať se mu s jeho kapelou Spolektiv daří. Pokud se nic nezmění tak Příbramáci budou mít šanci vidět Spolektiv na Svatohorské Šalmaji v roce 2023.
Dále bych Vám chtěl psát o prvním ročníku festivalu Podbrdské folkování, které se konalo v sobotu 8. října v kulturním domě na Dobříši. Místo původně ohlášené kapely Galerie, která onemocněla, jako první na festivalu vystoupil písničkář Jirka Řehulka, který si svojí tvorbou hned všechny přítomné diváky získal. Než festival úderem čtrnácté hodiny začal, tak moderátor Martin Zajíček řekl, jak odpoledne a večer bude probíhat a také poprosil diváky festivalu, aby se snažili mezi sebou bavit jenom o přestávkách a když muzikanti hrají, aby se věnovali poslouchání hudby, což se jim mimořádně na tomhle festivalu skutečně povedlo. Diváci byli vzorní a tak jsme mohli během odpoledne a večera slyšet, jak sám Zajda říkal, sedm vystupujících kapel, jeden lepší účinkující, než druhý. Každý z účinkujících hrál až na několik málo výjimek svoje autorské věci. Když bych měl ještě něco napsat k Jirkovi Řehulkovi, tak ten před časem vydal CDčko, ale během Podbrdského folkování hrál samé nové autorské věci. Na Choroších mě bavil jejich znělý vokál a jejich písničky, ve kterých vždycky byl ukrytý nějaký příběh. Hodně jejich písniček, které hráli, jsem znal z Country Rádia, kde je poměrně často hrají. Jejich vystoupení bylo skvělé. Po vystoupení trampské kapely Choroši přišla na scénu asi nejobsáhlejší kapela z Prahy, která se jmenuje Ve čtvrtek v pět. Jejich hudba mě velice baví pestrostí svých hudebních nástrojů. Koupil jsem si jejich CDčko a přeju jim, aby se jim v jejich tvorbě dařilo takhle skvěle i dál...
V sobotu 15. října jsem byl na neobvyklém místě v jeskyni v Mořině, kde měli dvojkoncert písničkářka Žofie Kabelková s písničkářem Honzou Žambochem. Žofie střídala tři nástroje, akustickou kytaru, ukulele a elektrickou kytaru. Během koncertu zazpívali několik písní spolu. Vystoupení se moc povedlo. Byla tam skvělá atmosféra, při některých písničkách, se mi chtělo i tančit. Po přestávce nastoupil písničkář Honza Žamboch, který zahrál své album Wolf in the Poem, věnované anglickým básnířkám. Jeho tvorba je na tomhle albu určitě jiná, než jakou prezentuje ve své skupině Žamboši, ve které hraje se svojí ženou Stáňou a bubeníkem Jurou Nedavaškou, ale velmi se hodila do tohoto prostředí jeskyně. Zajímavostí bylo také to, že v den koncertu na tomto netradičním místě oslavil tento muzikant svoje narozeniny. Ještě jsem se zapomněl zmínit, že ještě než celý dvojkoncert začal, tak se na tomhle neobvyklém místě objevila dáma, paní Alena Prokopová, která přinesla pořadateli tohoto koncertu Martinovi Šmídovi putovní cenu Obětavec za to, že pořádá hudbu na neobvyklých místech. Chtěl bych Martinovi moc pogratulovat k téhle ceně a popřát mu, ať se mu daří pořádání koncertů i dál a ať ho hudba dále tak moc baví a ať zkrátka neustále potkáváme na hudebních akcích. Martin je totiž člověk, se kterým se potkávám stále častěji, a nejen v Praze ale i na různých vesnicích, kde bych ho třeba nečekal.
V úterý 18. října jsem navštívil kulturní dům Josefa Suka, kde vystupoval písničkář Mirek Paleček. Tohodle písničkáře bude znát starší generace zejména z dua Paleček & Janík, ale do Sedlčan přijel sám. Taky zavzpomínal na svoji tvorbu s Michalem Janíkem, ale hlavně přijel představit album zhudebněných básní Jaroslava Seiferta. Album se jmenuje Písně domova pocta Jaroslavu Seifertovi a na tomhle albu je sedmnáct básní zhudebněných Mirkem Palečkem. Kromě zhudebněných básní Jaroslava Seiferta zahrál Miroslav Paleček i písně z předchozího alba Ježkárny, které věnoval hudebnímu skladateli Jaroslavu Ježkovi. Mimo to zazněla ještě zhudebněná báseň Karla Václava Reise Cestička k domovu. Tenhle koncert se mi moc líbil, moc se povedl. Škoda, že na něm bylo tak málo návštěvníků, moc jsem si ho užil. Celkově mám rád zhudebněnou poezii a myslím si, že takhle osloví víc lidí. Album Písně domova bych chtěl všem doporučit, líbí se mi stejně jako album Slávka Janouška, který zhudebnil básně Jiřího Žáčka.
Milý čtenáři, to už je pro dnešek všechno. Mějte se hezky a přeji hezký den.
Říjen 2022
Comments